|
|
Application of bioacoustic approaches in investigation of bird species interactions and community species richness
Vokurková, Jana ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Szymański, Paweł (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejvíce fascinujících nástrojů komunikace v živočišné říši, ať už je používán k přilákání partnerů nebo k obraně teritorií. Ve své disertační práci dokládám, že můžeme úspěšně studovat roli ptačího zpěvu v teritoriálním chování, jeho sezónní variabilitu, a nakonec i jeho roli v evolučních procesech díky moderním bioakustickým a ekoakustickým přístupům. Kombinací bioakustického přístupu s molekulárními analýzami demonstruji, že v modelovém systému dvou blízce příbuzných druhů pěvců je heterospecifická konvergence zpěvů v jejich sekundární kontaktní zóně založena na kulturním přenosu, a nikoli na mezidruhové hybridizaci a/nebo genové introgresi. Moje disertační práce dále zasahuje do tropického pásma, které se ve srovnání s pásmem mírným obecně vyznačuje méně výraznou sezónností prostředí. Studium potenciální sezonality ve zpěvní aktivitě a podílu vokalizujících druhů ptáků v tropech proto vyžaduje celoroční monitorování, což je možné i díky recentnímu vývoji automatických nahrávacích zařízení (ARU). Nejdříve se nám podařilo potvrdit, že použití nahrávek z ARU poskytuje ve specifických podmínkách prostředí tropického lesa velmi podobné odhady skladby společenstva, druhové bohatosti a početnosti jako tradiční terénní metody bodového sčítání. To mi umožnilo na Kamerunské hoře...
|
|
|
Dendrologické hodnocení lesů v oblasti sopky Kanlaon, Filipíny
Rusková, Klára
Téma této bakalářské práce je dendrologické hodnocení tropického deštného lesa v okolí Přírodního parku Mt. Kanlaon na Filipínském ostrově Negros. Práce je založena na mém výzkumu a spolupráci s místní dendrologickou organizací. Pojednává o tropických deštných lesích, charakteru klimatické zóny a rozdílech v dřevinné skladbě primárního a sekundárního lesa v oblasti Mt. Kanlaon. Hlavním tématem je určení a popis jednotlivých druhů dřevin a jejich vlastností. Data a informace o určitých dřevinách, které jsem nezískala při výzkumu a měření, pochází z materiálů místní organizace a dalších botanických a dendrologických zdrojů. Součástí této práce je kompaktní disk obsahující fotografie stromů, které jsem získala během realizace výzkumu.
|
|
|
Changes of biodiversity and composition of insect communities during restoration of tropical environments
Halamová, Pavla ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Čížek, Lukáš (oponent)
v češtině: Tropické deštné lesy jsou nejbohatším, ale zároveň nejohroženějším biotopem světa. Současná míra odlesňování činí úspěšnou obnovu degradovaných lesů nezbytnou k zachování bohaté fauny a flóry, která je pro tropy vlastní. Hmyz je nejrozmanitější skupinou tropů a je nepostradatelný v mnoha ekologických procesech. Čím dál častěji bývá hmyz cílem studií zaměřující se na změnu jejich společenstev při obnově tropického lesa, avšak doposud nebyla vytvořená žádná review zabývající se touto tématikou. Cílem této bakalářské práce je shrnout výsledky z dosavadních studií s důrazem na území degradována těžbou dřeva či zemědělskou činností. Druhová bohatost, početnost, diverzita hmyzu stoupala za vhodných podmínek směrem k hodnotám pozorovaným v primárním nenarušeném lese. Složení hmyzích společenstev se s časem proměňovalo a čím dál více se podobalo původním společenstvím. Bylo pozorováno ale i několik odchylek závisící na cílové skupině hmyzu, podmínkách dané lokality a síle a typu disturbance. Klíčová slova: obnova hmyzu, tropický deštný les, disturbance, druhová diverzita, druhové složení
|
|
|
Diverzita epifytů v soukromé rezervaci Green Rezerva v Nikaragui
Jashari, Anna
Bakalářská práce byla z části koncipována jako literární rešerše zaměřená na přírodní charakteristiky Nikaragui, rezervace Green Rezerva a základní charakteristiky epifytů, hlavní nosnou části práce byl pak terénní výzkum epifytické vegetace na inventarizačních plochách v rezervaci Green Rezerva v Nikaragui. V rámci analýzy dat byla provedena inventarizace epifytické vegetace části tropického deštného lesa a zvláštní pozornost byla věnována epifytům vyskytujícím se v pobřežních mangrovových porostech. Epifyty byly zkoumány jak na úrovni cévnatých rostlin, tak na úrovni mechorostů. Výsledkem práce je soupis veškerých nalezených druhů epifytů dle lokalizace výskytu v hlavních porostních typech rezervace (tropický deštný les, mangrovové porosty). Dále jsou v práci uvedeny základní atributy kvantitativního a kvalitativního výskytu epifytů, zejména v závislosti na jejich druhovém složení, lokalizaci na typu dřeviny (strom, palma) a lokalizaci na výškových sekcích dřevin.
|
|
|
Hnízdní a zpěvní aktivita ptáků afrotropického deštného lesa podél gradientu nadmořské výšky
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
V porovnání s mírným pásmem jsou tropické oblasti považovány za stabilní prostředí. To platí především pro teplotu a délku dne, díky čemuž je zde relativně stálá nabídka potravy. Podle obecného předpokladu tedy tropičtí ptáci, především pak druhy vázané na deštné lesy, mohou hnízdit po většinu roku. I zde však může být hnízdění synchronizováno s některými proměnlivými podmínkami prostředí, zejména se srážkami a dobou největší hojnosti potravy. Proto lze předpokládat, že i v tropickém lese existuje sezonalita v hnízdní i zpěvní aktivitě. Data k testování podobných předpokladů ovšem dosud zcela chybí. V první části práce jsem se zaměřila na sezonalitu hnízdní aktivity u různých potravních guild ptáků tropického deštného lesa na Kamerunské hoře ve třech nadmořských výškách - v nížinném, submontánním a horském lese. Druhou část práce jsem zaměřila na sezonalitu zpěvní aktivity na úrovni společenstva i jednotlivých druhů a porovnala jsem je s daty hnízdní aktivitě. Míra hnízdní aktivity se mezi jednotlivými potravními guildami v různých obdobích lišila a ukázaly se tak preference různých období pro hnízdění u jednotlivých guild. Začátek období sucha preferovala většina skupin, především hmyzožravců. Výjimku tvořili druhy lovící bezobratlé na zemi - ti hnízdili naopak ve vrcholném období dešťů. Oproti...
|
|
|
Determinanty druhové bohatosti a populačních hustot ptáků subsaharské Afriky
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Zkoumání faktorů ovlivňujících ptačí druhovou diverzitu a abundanci nám do budoucna umožní spravovat krajinu tak, abychom vytvořili vhodné podmínky pro přežití co nejvíce druhů. Na lokální úrovni jsem pro účely práce rozdělil společenstva ptáků do 3 skupin: lesní ptáci, ptáci savany a křovinatých biotopů a ptáci otevřených travnatých plání. Lesní druhy ptáků byly nejvíce ovlivněny výškou stromové koruny, její kompaktností a fragmentací lesů. U fragmentů lesa rozhodovala o počtech druhů a jedinců v něm žijících velikost fragmentu, okolní matrix fragmentu, izolovanost fragmentu a citlivost ptáků na okrajový efekt. Druhy ptáků savany a křovinatých biotopů byly nejvíce ovlivněny strukturou vegetace ve formě přítomnosti keřů, stromů a travnaté plochy. Dále tyto druhy reagovaly na druhovou strukturu vegetace, rozsáhlost a formu disturbancí (oheň, okus herbivory), pozitivně reagovaly na přeměnu krajiny na zemědělskou a negativně na sukcesi hustých křovin. Druhy otevřených travnatých plání reagovaly na různou výšku trávy, negativně na přítomnost stromů a keřů a také na disturbance způsobené člověkem. Je to nejméně prozkoumaná skupina ptáků v Africe. U elevačního gradientu se v nadmořské výšce kolem 1250 m n. m. měnila nížinná společenstva ptáků na horská, ale informací na toto téma je málo a je zde nutný...
|
|
|
Vliv fragmentace a ztráty habitatu na primáty
Sniegon, Arthur F. ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pluháček, Jan (oponent)
Celosvětový růst lidské populace a její sílící tlak na původní ekosystémy přinášejí četná úskalí pro mnohé organismy citlivé na změny prostředí. Primáti jsou k takovým změnám náchylní zejména kvůli svým velkým tělesným rozměrům, společenskému způsobu života, pomalému rozmnožování, velkým domácím okrskům, přirozeně nízkým populačním hustotám i kvůli své specializaci na souvislý les. Jako tři hlavní procesy, které v tropech ohrožují primáty, jsou nejčastěji označovány: ztráta přirozeného prostředí a jeho přeměna na člověkem využívanou krajinu, fragmentace a izolování zbylých ploch původního prostředí a komerční lov. Práce pojednává o dvou prvně jmenovaných fenoménech. Pokud populace primátů přežijí počáteční disturbance, často reagují změnou demografických parametrů, či behaviorálních a potravních návyků. To ovšem nemusí zaručit dlouhodobé přežití, neboť následné změny v genetické struktuře skupiny nebo populace (případně celého druhu) mohou postupně vést k jejich neživotaschopnosti. Populace čelící zmenšení plochy biotopu rovněž častěji čelí zvýšenému výskytu chorob a prevalence parazitů. Ve své práci přináším přehled současných znalostí o vlivu ztráty a fragmentace biotopu na demografii, populační genetiku, potravní chování a parazitární infekce primátů. Většina studií řešící tato témata byla provedena v...
|
|
| |
|
|
Analýza a optimalizace inventarizačních metod v podmínkách tropického deštného lesa v peruánské Amazonii
Němec, Petr
V předložené práci byly srovnány výsledky dvou lesnických inventarizací provedených na stejném území o rozloze dvou set hektarů v rámci lesnické koncese v tropickém deštném lese v peruánské Amazonii. První inventarizace byla provedena v roce 2007 tradiční metodou za užití kompasů a pásem, která je v oblasti běžně používaná. Druhá inventarizace byla provedena v roce 2008 za užití sady elektronických měřících přístrojů, propojených s terénním počítačem vybaveným specializovaným softwarem Field-Map. V obou inventarizacích byly zmapovány pozice stromů s výčetní tloušťkou větší nebo rovno 400 mm a u všech byly zaznamenány následující charakteristiky: druh, výška, výška nasazení koruny a výčetní tloušťka. V použitých metodách byly zjištěny značné rozdíly a byly popsány jejich nedostatky. Metoda používající měřící sadu se ukázala být rychlejší a výrazně přesnější díky minimalizaci chyb při měření veličin i při navigaci v porostu. Nicméně i při použití této metody nedošlo ke zmapování všech přítomných vzrostlých stromů a z toho důvodu byla pro zpřesnění inventarizačních výsledků a doplnění nezmapovaných jedinců aplikována metoda odhadu hustoty populace "distance sampling". Následně byla vytvořena mapa populace vzrostlých stromů, v níž byly v prostředí GIS provedeny simulace různého počtu kruhových a pásových inventarizačních ploch různých velikostí, s cílem nalézt jejich nejvhodnější varianty. Výsledky simulací těchto inventarizací byly zhodnoceny z hlediska jejich přesnosti a časové náročnosti, čímž byly navrženy inventarizační metody vhodné pro použití v oblasti.
|
|
| |
host ::
RSS.